Hromadná doprava v Irkutsku

Než na blog vložím další článek o putování po Sibiři, zatím se alespoň krátce zmíním o cestování místní hromadnou dopravou. V Irkutsku se můžete svézt: maršrutkou (nebo jinak také zvanou maršrutnoje taksi – mikrobus či podivný jiný větší auťák někdy pochybné výroby a provozuschopnosti), autobusem, trolejbusem, tramvají či po desáté taxi. Nejčastěji využívám k přepravě první dva typy prostředků. Konečnou maršrutky 61 a 64 mám hned za bukem (nebo trefněji řečeno „za břízou“) a autobusy jezdí častěji z města (což je zvláštní že do města se po ránu busem nedostanu…mají prostě jiné trasy, což jsme včera s Marijke zjistily na vlastní kůži:-)), takže když je plná maršrutka, sednu na bus.

Cestování po Irkutsku je velice prosté. Jízdní řády neexistují, takže jen čekáte (jak je tady dobrým zvykem….čekat Rusové umí bravurně), co vám zrovna přijede. To je hrozně fajn, protože kdo má problém s dobíháním na městskou v Čechách (jako například já), ten se tu cítí velice svobodně:-)

Maršrutky

Po nastoupení do mikrobusíku vás pak čeká dramatická jízda, kdy řidič kličkuje mezi dalšími vozy „v probce“ (probka-zácpa). S oblibou používá jen brzdu a plyn. Na tachometru při jízdě z kopce hrozivých průměrných 70km/h. Jízda z kopce, do kopce, hrbol – au. Koleje – hej zpomal! Zpomalovací práh – všichni hromadně poskočí na sedadlech…ještě, že je střecha zevnitř vypolstrovaná! Připadáte si jak na horské dráze. Mnohdy neřadí, takže do kopce se rozjíždí i na trojku, rukou vždy připravenou na klaksonu. Přesto přese všechno se ani příliš nebojíte, že to s vámi pan řidič někam napálí. Jsou to muži zkušení.

Řidič zastavuje jen na zvolání cestujících typu: „na ostanovke“, „na sledujučšej“ či názvu zastávky. S názvy zastávek tu nastává malý problém, protože jelikož nejsou jízdní řády, nejsou na mnoha místech ani cedule zastávek (jo dobrá, bus tam namalovaný je, ale už se nedozvíte, jak se zastávka jmenuje). A pokud se ptáte, jak se dostat do úplně neznámých končin bez označení zastávek? A jak se tam dostat, když nevíte jaká maršrutka tam jede? Blbě! 😀 Jediné, co vám pomůže, jsou spolucestující či pan řidič…anebo hodně dobrá orientace v mapě, kterou máte na klíně po celou dobu jízdy…Pokud vám tedy řidič na váš pokyn zastaví (to taky není vždy jisté, páč vás buď neslyší anebo se mu nechce zastavovat, protože je zastávka plná maršrutek či busů), můžete si vyndat z peněženky drobných 12 rublů, při vystupování si dát pozor na hlavu, na schod pod vámi, louži na chodníku a dav lidí, kteří se snaží vecpat dovnitř (nepochopí, že dokud nevystoupíte, dovnitř se zkrátka nedostanou) a jste vypuštěni živi a zdrávi do víru velkoměsta.

Podle dosavadního pozorování nemůžete otevírat okénko (dostanete od „spoluhopsajících“ rázně naznačeno, že takhle teda ne), ale jiní ho otevírat mohou dle libosti. Nemůžete si v maršrutce povídat (ale všichni ostatní mohou telefonovat a neustále otravovat nudnými zvoněními v telefonu). Můžete jen tupě zírat na člověka sedícího naproti vám. Pokud se říká, že Rusové jsou milí a upovídaní, asi se tím nemyslí lidé cestující v maršrutce. Tento typ lidí ani moc nápomocný, dnes jsem si zažila situaci, kdy jsem chtěla nastoupit do plné maršrutky (doufala jsem, že jedno místečko tam bude) – otevřu dveře, zírám dovnitř, všichni mi mé zírání opětují (jako bych byla nějaký zloduch, který je chce unést). Tak se ptám, jestli je tam místo. Ticho. Cože?? Tak je nebo není?? Po pár sekundách mi pan řidič laskavě odpoví, že jen vepředu…Ti divní lidé jsou ale jen taková malá temná stránka jinak vcelku zábavné jízdy tímto zajímavým dopravním prostředkem.

Autobusy

Druhý mnou nejčastěji používaný prostředek. Autobusem jezdím jen z města, protože do města jsem ještě neobjevila jediný bus, který by tam jezdil…což mi tedy připomíná historku.

Úterý 25.9. ráno – 9:25 (škola začíná v 10:00…máme času tak akorát). Jelikož jsou po ránu šílené fronty na maršrutky (..což je mimochodem teda hodně velkej vopruz-jinak se to popsat nedá), vydaly jsme se s Marijke na další zastávku po trase do města. Tam odtud přeci musí jet všechny busy do centra….omyl. Nastoupily jsme do busu, jehož popis trasy (odhadnuto z bočního okénka, kde je malá cedulka odkud kam to jezdí…) napovídal, že jede naším směrem….po patnácti minutách jízdy, kdy jsme se záhadně vzdálily od posledního mostu přes řeku, posledního spojení s městem, a kdy nás to vezlo někam úplně do háje, jsme došly k závěru, že asi nejdeme správně. Tak jsme vystoupily (při výstupu se platí stejně jako v maršrutce 12 rublů) a šly čekat na bus do centra. Bus 24 jede! Fajn, ten jezdí do města…(jezdíme s ním ze školy)…nasedly jsme, připravily 12 rublů pro případ vystoupení na naší cílové zastávce u školy. Po 10 minutách zjišťujeme, že opět problém….čas něco málo před desátou..školu nestíháme…Co to? Bus jede opět jinam:-D Kolem naší koleje!! Cože?? To už jsme přestaly chápat, co to tady mají za systém…však 24 přeci má jet do města!! Pak jsem usoudila, že tu mají dva typy autobusů – ranní a odpolední…nebo jen dvě 24, které jezdí rozdílné trasy…

Takže jsme si hezky zaplatily 12 rublů a vystoupily opět u kolejí.  Kruh se uzavřel!!:-) Tentokrát už nebyla fronta na maršrutku, takže jsme si v klidu sedly a tentokrát už jsme se dovezly správně…v 10:35 jsme seděly v lavici na přednášce. Vivat irkutské autobusy!

Autobusy tu jezdí všemožných značek, zemí výroby, tvarů, velikostí a barev. Nejvíce tu asi jezdí japonské a čínské vozy, což poznáte podle jejich znaků na letácích uvnitř. Myslím, že jsem v jednom busu dokonce zahlédla propagandistické plakátky nějakých politiků…a demokraté to nebyli…

Dalším poznávacím znakem asijských zemí jsou úchvatné záclonky s motivem labutí či divokých hus s exotickým pozadím řeky a okrasných stromů…K tomu vám hraje ruské rádio, které kupodivu pouští hodně světové hudby…nejste ale ochuzeni ani o ruské hity současných zpěváků…Michal David žije i v Rusku!

Taxi 

Pokud se v noci potřebujete dostat z města dom, žádné noční linky tady neexistují. Taxi tu ale frčí vcelku bez problémů a jako kdekoliv na východ od ČR jsou tu levnější. V noci je cestování ještě zábavnější než přes den v maršrutce….řidiči si cesty po prázdných ulicích vyloženě užívají a proto není divu, že se ručička na tachometru blíží v centru města k 90km/h. Jako v jiných zemích, i tady jsou taxíky, které se snaží vydírat cizince bo kohokoliv, kdo není důvtipný a nasedne do prvního auta, které stojí před vlakovým nádražím či jinými rušnějšími místy. Platí tu tedy to, že vždy si sežeňte od místního obyvatele číslo na taxi. Máte jistotu, že místní drahým taxi nejezdí a proto se můžete svézt 7 km za příjemných 150 rublů…některé služby jsou dokonce takové, že když si zavoláte o odvoz, dopředu vám paní telefonistka řekne, kolik budete platit. Takže se vám nestane, že vás oberou.

A pokud vám cenu neřekne, tak mluvte co nejmíň cizím jazykem…aby si na vás nesmlsli…

Na závěr ještě dva poznatky:

1. Jen pár hodin se dá městem projet bez nějakého většího čekání. Jinak se musíte obrnit trpělivostí ráno do 10:30 a pak cca od 16:00 do 20:00, kdy vás čeká cestování „v probce“. Takže spoustu jídla, pití, čtiva a už teď se morálně připravuji na zimní radovánky v maršrutce či autobusu!

2. V pátek večer není radno jezdit kamkoliv. Rusové jsou živí rozverní a autobusy přecpané a načichlé alkoholovým odérem. Z přecpaného autobusu se navíc špatně vystupuje, protože se musíte procpat skrz dav lidí, abyste mohli předat platbu za jízdu panu řidiči. Samozřejmě vás nikdo nechce pustit, páč by pak ztratil svůj flek…ale třeba se vám poštěstí (podle jednoho oznámení v busu): „Pokud řidič za jízdy kouří, nejste povinni platit“ a vyhnete se tlačenici.

Tak tedy šťastnou cestu! (Sčastlivogo puti!)

This slideshow requires JavaScript.

 

 

Reklamy

2 thoughts on “Hromadná doprava v Irkutsku

    1. No, když zjistíte, že dochvilnost Rusům nic moc neříká, přizpůsobíte se a pak ten čas plyne tak jinak…jakoby bez plánů a pevných hranic. Pro dlouhodobý život to také není nic pro mě, ale na určitou dobu je fajn žít trochu jinak než ten náš klasický zarámcovaný život. A pravda, je těžké se pak vracet k těm jízdním řádům…po návratu do ČR mi trvalo několik týdnů, než jsem byla schopná přiběhnout na autobus včas:-))

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s