Magazin, stolovaja a restoran aneb jak v Irkutsku neumřít hladem

Jídlo, věčné téma, o kterém mohu povídat kdykoliv, s kýmkoliv a vždycky při tom hovoru začnu mít hlad. Před psaním tohoto článku jsem se tedy preventivně najedla, abych zabránila bezmeznému pojídání všeho, co mne na stole obklopuje…

Stravování v Irkutsku a Přibajkalí. Co se tu dá pojíst? Popít? Z čeho můžete uvařit? Na jaké kuriozitky narazíte v obchodech? Vítejte v irkutském gurmánském koutku.

Магазин

Nejrozšířenější jsou tu malé, dobře zásobované kiosky, ve kterých najdete snad vše, na co si vzpomenete. Je zde úplně běžný pultový prodej. Takže pokud se učíte rusky a ignorujete konverzační fráze „v obchodě“ a říkáte si: tss, na co se to učit, si v supermarketu vystačím jen s otázkou „můžu platit kartou?“, nedělejte tak. Usnadní vám to pak život v Rusku:-) Ve větších kioskách to mají hezky rozdělené po sekcích:

  • čaje, pečivo, sušenky, bonbony, těstoviny a luštěniny
  • uzeniny a mléčné výrobky
  • džusy a ovoce a zelenina
  • alkohol a ostatní

Takže pokud tam chcete koupit máslo a pivo, musíte si vystát dvě fronty.  

Jak už jsem řekla, v kioskách najdete vše základní, na co si vzpomenete. Od vody, chleba, vážené soli, přes mléčné výrobky, uzeniny (vše v drtivé většině irkutské (a všeobecně ruské) výroby), těstoviny, rýži a pohanku ručně váženou (po 1 kg) v pytlíkách, až po pivo, vodku a kartáček na zuby. Dokonce tu najdete vejce. Mají je tam naskládaná ve velkých platech, jako známe v ČR. Pokud ale chcete jen několik vajec a nechcete vařit pro celou armádu, budou vám vejce se vší opatrností vložena do igelitového pytlíku, na kterém bude ještě pěkně uvázán uzlík. A pak se těšíte na dobrodružnou cestu po zamrzlém chodníku domů s pytlíkem s vejci v ruce. Zvládnutí základní motoriky je při takové cestě velmi důležité! 

Obrázek

Dále nesmí v kiosku chybět nepřeberné množství čokoládových bonbonů„šokoladnyje konfety“, kterých si můžete nechat navážit dle libosti. Každý druh má své jméno, které si samozřejmě nepamatuju, takže se řídím tvarem a barvou obalu. A pak jen ukážu a řeknu „te konfety, požalujsta“. Ještě jsem tu neměla nedobrou „konfetu“. Časem prověřená kvalita. Cena za kg se pohybuje od 150 RUB (za takovou cenu koupíte bonbony na čínském trhu v centru) do 230 RUB. Kam se hrabou české 100g bonboniéry za 80 Kč…? Vaše srdce a mlsný jazýček tady zkrátka jen plesá, když vidí ty krásné lesknoucí se obaly a cítí vůni čerstvě vyrobených čokoládových laskomin. Po baletu rychlý přísun energie! 🙂 Sladkému Rusové vyloženě holdují, protože hned vedle krabic s bonbony (nebo nad nimi – to záleží, kolik druhů bonbonů mají) jsou vyskládané komínky s opět ručně váženými sušenkami či spíše takovým cukrovím, „pečenije“. Další super záležitost, po které se mi bude stýskat (to už vím teď…). Mým favoritem je Печение Курабье Кабинское. A protože to má taky takový dlouhý název, který zapomenu ihned, jak vyhodím pytlík, nákup cukroví probíhá stejným způsobem. Dejte mi tamty kulaté sušenky s džemem uprostřed. V Rusku je obrovská tradice pití čaje, takže není divu, že se tu sušenky a bonbony prodávají v takovém množství. Představte si tu idylku: za okny sníh, destistupňový mráz (v únoru se prý přitvrdí na slibovaných minus 40), v konvici černý čaj, v misce sušenky a čokoládové bonbony. A k tomu si třeba můžete pustit animovaný seriál Máša a medvěd.

Tyto kiosky se smíšeným zbožím bývají otevřené do 22:00, 23:00 či 24 hodin denně 7 dnů v týdnu. („kruglosutočno“ – non stop jsou tu také otevřené některé lékárny). Pokud tedy nastane krize, že zapomenete koupit chleba, běžíte do kiosku a koupíte kdykoliv. Nestává se, že by něco nebylo. Vždy vše je. I ten chleba…což se o českých obchodech někdy říct nedá.

Mám pocit, že ve všech takových prodejnách nejdete stejné značky potravin. Rozdíl je ale v jejich čerstvosti a kvalitě (příjemnosti) personálu. Můžu říct, že mě takové nakupování baví – procvičím si slovíčka a někdy se i s paní prodavačkami nasmějeme.  

Pokud potřebujete jen jednu konkrétní věc, jako např. chléb (tam, kde prodávají chléb, můžete i koupit váženou krupici, pohanku, kroupy či rýži), sýr, salám (nebo velice populární malé párečky, které ale obsahují tolik masa jako maso sojové), ovoce či vodku, můžete navštívit specializované kiosky nebo někdy jen maringotky, kde si opravdu vyžádáte jen to, pro co jste skutečně.

Cigarety ve „smíšeném zboží“ nekoupíte. To musíte jít do maringotky, kde prodávají pouze a jenom tabákové výrobky (maringotka s nápisem „tabakovyje izdelija“ nebo „tabak“ (což mně jednou zmátlo a chtěla jsem si tam koupit noviny jako v českém Tabáku – to na mě slečna koukala moc divně). Známá věc, že cigarety jsou tu velmi levné, takže není divu, že hoodně Rusů kouří.

Pokud upřednostňujete nakupování v anonymitě, klidu a pokud rádi trávíte dlouhé hodiny v teple, pak vám jsou v Irkutsku k dispozici supermarkety. Supermarket Sardelka připomíná spíše sámošku řetězce COOP, větší supermarkety však plně nahrazují západní styl supermarketů. Jsou dobře zásobované, prázdný regál tu nenajdete (jen chlaďáky s pivem občas zejí prázdnotou). Můžete tu zaplatit kartou (pokud se vám poštěstí a terminál přijme vaši evropskou Visu…mně většinou karta funguje při druhém vložení karty do „platící krabičky“, na druhé zadání PINu. Tj. celkem 5krát zadávám pin a prodavačky na mě koukají jak na blbce, že si ho ani nepamatuju…tak jim pokaždé vysvětluji, že chyba není v mé kartě a v mém nepamatování si PINu, ale že jim nefunguje terminál. Při takovém dobrodružném placení říkám, že „jdu zase zkusit své štěstí“) Pozn. Prodejna značky COOP jsem už objevila (v Aršanu) …podivuhodné, jak se tu národní “tradice” prolínají:-)

V supermarketu si můžete dopřát nákup spousty korejských či čínských nudlí, omáček, ochucovadel. A instantních nudlí v obrovských plastových miskách. Tato exotická kuchyně je tu velice populární.  Však Čína je skoro za bukem. A Číňané a Korejci představují drtivou většinu všech cizinců, pracujících či studujících v Rusku.

Pokud vás zastihne hlad přímo na ulici, nezoufejte. Irkutská síť kiosků s velice populárními hamburgery či párky v těstě (to vše si můžete nechat ohřát v mikrovlnce. Tady, mimochodem, ohřívají v mikrovlnce úplně vše, o co si jen požádáte) vás nenechá ve štychu. Anebo zajděte jen do minibudky (většinou poblíž autobusových zastávek v centru), kde si koupíte pirožek plněný masem, zelím, bramborami či rýží. Co my tu ale chybí jsou poctivé pekárny s dobře upečeným čerstvým slaným croissantem či pravou českou koblihou..no a samozřejmě také dobrým českým chlebem. Ti co delší dobu žili v zahraničí a nemohli si dopřát krajíc dobrého chleba, jistojistě vědí, o čem mluvím…české pivo a český chleba jsou nenahraditelní! 

Hlady tedy rozhodně neumřete! Jelikož tady lidé nejsou zvyklí nosit si s sebou svačiny ani pití, tak se to tu musí kompenzovat neustálou nabídkou potravy na ulicích.

….a pokud se náhodou přejíte a už dále nemůžete, zaručeně se kolem vás mihne nějaký toulavý pes, který drobný dlabanec s radostí uvítá.

Jak jsem se naučila jíst pohanku…

„Stolovaja“, ruská forma menzy. Jen s tím rozdílem, že tam nenajdete více než 10 stolů, nestojíte fronty a najíte se do sytosti za pár korun. IGU má několik jídelen (na fakultě, v hlavní administrativní budově a přímo v naší koleji), kde se dost výrazně liší chuť jídla a příjemnost personálu. Ale jedno je ve všech jídelnách stejné – jídelní lístek. Každý den je na pořadu dne to samé jako včera či předevčírem. Nesmíte tedy do „stolovoj“ chodit příliš často, páč vám za chvíli mleté maso, pohanka a rýže polezou ušima…

Jídlo si můžete sestavit dle své libosti. Začínáme polévkou: rassolnik (zelná polévka s kyselými okurkami a s majonézou), šči (zeleninovo-zelná polévka – s majonézou), boršč (všem známá červená polévka se zelím a řepou – obvykle se podává se smetanou, na Sibiři s majonézou), ucha (rybí polévka), lapša (vývar s nudlemi) a hrachovka. Polévky jsou super! Díky nim jsem se stala závislou na majonéze…

Jako další chod si můžete dát přílohu a hlavní krmi k tomu (přílohu vždy musíte nahlásit jako první, páč na ni vám pak vloží další objednávku…proč? Talířek je malý a obráceně by to nefungovalo). Z přílohy máte na výběr: pohanka (tu tady prostě umí!), rýže, těstoviny a bramborová kaše z pytlíku. K tomu si můžete dopřát karbanátek typ kulatý, karbanátek typ oválná placka, karbanátek typ váleček a karbanátek typ se zeleninou, majonézou a zapečený se sýrem (to je vrchol gastronomického počínání). Každý karbanátek má svůj název, ale to já si opět nepamatuju…Pak vám nabízejí plněnou papriku (jak jinak než mletým masem). Občas se vyskytne mletá kuřecí placka. A občas taky mletý rybí karbanátek (což je vrchol odpornosti, a to si na jídlo stěžuju jen zřídka). Pokud nemáte chuť na mleté maso, láká vás chladné kuřecí stehno, ohřívané minipárečky či grilovaná klobása. A jako poslední tu máme kus ryby „gorbuša pod syrom“ (pod sýrem se ukrývá zelenina aaaa…majonéza. Pokud mají dobrou náladu, na výběr vám dají i „vareniki“ či „pelmeně“ (nemusím opakovat, že opět s majonézou..to mě tedy opravdu neuchvacuje. Raději si je uvařím na koleji…).Kdyz si něco z toho vyberete, následně vám to přelijí soosem z jiného jídla – z guláše či univerzálním červeným soosem a pak to dají ohřát do mikrovlnky, protože tu něco jako udržování teplého pokrmu neznají…Jen přemýšlím, esli se jim vyplatí ohřívat jídlo v mikrovlnce…?

Dále si dáte velice chutný salát. Tím mě tu neustále ohromují, saláty jsou jejich doménouJ Zelné, míchané či salát z červené řepy (který vám naservírují jen s majonézou, pokud k tomu přidají ještě sýr, to je pak bomba!).

Následuje desert – umělohmotné zákusky místní výroby, které vám ale ve spojení s čajem pěkně zakončí obědovou půlhodinku.

A tohle všechno si naložíte, zaplatíte 90 rublů a můžete hodovat.

Obrázek

Připojím ještě odpověď na otázku: Proč jsou mladé ruské ženy tak hubené a staré ruské ženy tak pěkně oplácané? Protože mladé ženy obědvají salátek (samozřejmě bez majonézy) a pak obrovitánský zákusek s čajem. No a jak si tak pojídají ty zákusky a žádné pořádné výživné jídlo, pak se z nich ve stáří stanou rozkyslé osoby…

No a jelikož dívky tu papají jen salátky a desertíky, pak jsou ze mě paní kuchařky úplně hotové, že si objednám salát, polévku a hlavní jídlo. Už si mě i chudinky pamatují. No nedivte se. Po 5 hodinách ve škole mám prostě hlad a samotná malá porcička na malém dětském talířku mně jaksi příliš neuspokojuje! Mám ale pocit, že tu stejně na oběd sním méně než doma…Ale stejně bych nepohrdla nějakym pěknym steakem s pěkně upečenýma bramborama – to vše na obrovském talíři!:-)

Restaurace a kavárny

Ve městě můžete samozřejmě navštívit různá rychlá občerstvení (Povarjoška, parodie na Donalda – „MakFuds“ či opravdové Subway) či tzv. bufety „poznaja“ (tam si můžete dát tradiční burjatské pozy – v rj: поза, v burjatštině: буза – je to ale jedno a to samé…jsou to takové obrovské pelmeně plněné masem). Dále tu najdete restaurace ruské kuchyně, mongolské, sushi bary či restaurace s korejskou či čínskou kuchyní. Nezapomeňme na restaurace ala západní styl, které se ale rozhodně neřadí mezi nejlevnější. Radši si zajdu na pozu za 20 rublů (na obrazku). Pak jsou tu také pizzerie, pizzu tu ale moc neumí.Obrázek

A pokud chcete zažít dobrodružství, ušetřit nějakou kačku a užít si skvělé jídlo, musíte se vydat na čínskou tržnici („kitajskij rynok“), kde se musíte prodrat stovkou stánků s oblečením, kulichy, rukavicemi, ale také náhradními součástkami do aut, kosmetickými potřebami, záclonami a závěsy. Pokud se vám poštěstí (poznávací znamení je obchod s obuví před vstupem na trh), naleznete dobře ukrytou Uzbeckou restauraci. Uzbecká tradiční jídla, skvěle okořeněná, super maso s ještě lepší domácí chlebovou plackou a k tomu domácí omáčkou z oleje, papriky, rajčat a chilli. Domácí atmosféra, živo, milý, ale rázný personál. Vřele doporučuji! Po ruské jednotvárnosti s mletým masem a pohankou je to příjemná změna.  

Obrázek

Na závěr doporučuji dvě kavárny, dobrá káva, čaj. Příjemné prostředí, personál „neruský“ (milý, ochotný, komunikativní). Výborné jídlo. Sendviče, domácí bliny, saláty či těstoviny. A deserty samozřejmě nemohou chybět.

  • Белая ворона (ul. Karla Marksa, po levé straně ještě za ul. Urickogo)
  • Petrushka (ul. Sverdlova, ihned za budovou Chudožestvennyj muzej)

Приятного аппетита!

Obrázek

….a vzpominka na Ceskou republiku s Prazskym chlebem a Chomutovskym masokombinatem…:-)

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s