Jak u blbejch na dvorečku…

Pořád budu opakovat jedno a to samé: nebylo by dne, kdy bychom na koleji nebyli něčím překvapení… Čas od času se tu tak stane, že tu přestane fungovat elektrika, tu přestane téct voda (pokud máme štěstí, tak přestane téci jen teplá voda…pokud neteče ani jedna, máme problém). Má to jistý nádech adrenalinu, páč nikdy nevíte, kdy vám jí opět zapnou, popř. kdy vypnou. 

Co se týče vody, měli jsme tu takový maličký problém. Vše začalo minulý týden v neděli, kdy nás navštívila sousedka z pokoje pod námi, že jim vytápíme koupelnu. Že po sprchování nevytíráme podlahu, ta voda (to jako že tam necháváme rybník) pak prosakuje a z toho mají celý rozmáčený strop. Tak jsme se na konci dobrali výsledku, že vytíráme (ano, ne úplně do sucha, páč nám to technické možnosti sprchy neumožňují – divím se, že se ještě podlaha nepropadla), ale přesto mají zničený strop. Vše bylo nahlášeno vedoucí koleje.

Po dvou dnech přišel chlapík sanitář. Zjistil, že nám netěsní kohoutky a že (překvapivě) nemáme díru v tom našem škopku, který nazýváme sprchou. Uzavřel to tedy tím, že se ten kohoutek musí opravit…ale že to musíme nejdřív zapsat na vrátnici do knihy a pak že přijde!! Proč, když už to jednou bylo nahlášeno vedoucí koleje??? Následující den přišel upevnit kohoutek…vzal si na to pomocníka. Víc hlav víc ví!! Po upevnění kohoutku nám sdělili, že teď už nemůžeme vytápět sousedy a že se prostě jen neumíme sprchovat, necháváme pod sebou rybník a pak to sousedům dělá vrásky.

V pátek v 9:45 mi buší na dveře vedoucí koleje, že ať okamžitě vstávám (neznám lepší probuzení!), že se tady něco musí řešit! O tom jak to řekla a jak bušila, jsem si myslela, že hoří či někdo spáchal sebevraždu. Tady soukromí moc nemáte a nějaká úcta k druhému tu také bohužel moc nefunguje… (pak jsem pochopila, proč mě budila…páč můj čínský soused jí nerozuměl ani ň, tak mi ten problém musela sdělit osobně…a dvakrát chodit nebude). Takže nám vedoucí sdělila, že pokud se nenaučíme se sprchovat, tak nám uzavřou přísun teplé vody! (Za něco, za co vinu neneseme…! To je lepší řešení, než zkusit vyřešit, co je špatně např. v systému trubek).

A pak to začalo – sobota teče čůrkem teplá voda. V neděli odpoledne už teče jen studená. V neděli večer přestává téci voda úplně. V pondělí přicházejí (10:00, kdy jsem akorát otvírala oko, neodbytně buší na dveře a hulákají, ať je vpustíme dovnitř – hoří, bo co??!!) naši saniťáci – opět ve dvou, aby zase vymysleli nějakou úžasnou teorii.  Po půlhodině (v průběhu které slyším téci vodu) odcházejí. Skvěle! Můžu si dát sprchu! Tak jdu zkusit, jestli opravdu teče teplá voda…ale čeká mě nemilé překvapení. Nejsou tam kohoutky:-D Raději tedy odcházím na balet a doufám, že se do večera něco změní. Po baletu celá uřícená vtrhnu s nadějí do koupelny, ale čeká mě další ještě nemilejší překvapení – nejen že nejsou kohoutky, ale už ani vana není v původní podobě! Je odpojená od odtoku a celá převrácená…a u zdi kolem trubek je díra. Copak se tu asi dělo? Můžu ale zamávat sousedům…J

V takovém stavu zůstává koupelna i celý dnešek (úterý), ačkoliv říkali, že to přijdou dodělat (ehm tedy…čínský spolubydlící to říkal, jenže jim prd rozumí, takže nikdo neví, co skutečně říkali – a ani nevěděl, co tam vlastně v tej koupelně dělali). Jak jsem dneska při detailnějším zkoumání neuvěřitelného svince, který tam po sobě dva santechnici zanechali, zjistila, dokonce jim ani nebylo blbý si tam zapálit…prasata! Nicméně dva dny totálně nepoužitelná koupelna mne trochu začíná zneklidňovat. Jdu za vedoucí koleje (16:00). Ta volá santechnikům. Prý vyměňovali trubku, páč tam byla díra. Ha?? …a že teda půjdou vanu vrátit do původního stavu (vedoucí jim volá ještě jednou: „udělejte to dnes“. Je 18:00 a nic se neděje. Jdu teda přímo za santechnikama, že takhle pánové teda ne… Brloh saniťáčků byl naprosto skvostný – bordel jak v tanku, všude poházené šroubováky, smrad z cigár, špína, humus, nechutný! Až tu potkám švába, vím, kde se tu rojí…Mezi tím bordelem si tam chlápek spinká na gauči, zapnutá telka. Tak ho budim. Ať jde dokončit svou práci. On na mě kouká a povídá: „No ale já jsem tu sám. Já to sám nezvládnu.“ Tak do něj hučím, ať si pozve nějakýho chlapa ze stráže u vchodu nebo kohokoliv jiného, že mu někdo může pomoct. Tak na mě spustí druhou písničku: „Zítra to bude hotové.“ Nene, pane dneska – sprcha bude na svém místě! On na mě kouká, já na něj koukám, stojím ve dveřích. Nehnu se ani na krok. Tak tedy s velkou nevolí zvedá telefon. Prý jeho kolega přijede do hodiny. OK. Je 19:15 nikde nikdo. Vzdávám boj s línými instalatéry. Volám kamarádce, jestli si u ní můžu dát sprchu…

Když se vracím, čeká mě malé překvapení – vana na svém místě a pila přímo na prahu do pokoje (dost nebezpečné!). Chtěli mi tou pilou snad něco naznačit?       

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s