Malé objevy ve velké zemi

Už jsem si říkala, že jsem dlouho nic nenapsala. Tak vám teď mohu shrnout, co mne překvapilo, udivilo či jinak zaujalo. Nebude to nijak konzistentní text, ale přesto si můžete zase počíst – o mých malých objevech, při kterých si někdy připadám, jako bych objevila Ameriku…heh.

  • Z dlouhodobého pozorování jsem došla k závěru, že na Sibiři je opravdu příjemně,   je-li okolo -15°C. To jsem si tu navykla říkat: to se nám ale pěkně oteplilo. Pokud teploty dosáhly hodnot kolem -10°C, začala jsem si říkat: sakra, proč já jsem na tu Sibiř jezdila? Však ani pořádná zima tu není! (Když Marijke odjížděla, doslova byla zklamaná, že tu moc těch extrémních mrazů nezažila…bylo vidět, jak jí to mrzelo!  …Při -20°C už se nám ochlazuje a při -25 už můžete říct, že je zima. Pokud teplota klesá níže, o tom už jsem psala. To už je velká zima.
  • Přesto ale zimu snáším dobře, kdybych netrpěla nedostatkem vitamínů a vytrvale netrpěla napadením horních cest dýchacích….to je moje prokletí. Už jsem si tu vyslechla pár připomínek, že jsem skutečná «сибирячка». Že mrazy tu zvládám lépe než kdejaký Rus či Ruska…podezřívají mě, zda náhodou nemáme předky z těchto končin. Co moje rodino? Neprozkoumáme ještě důkladněji náš rodokmen?
  • Když jsem byla na svém neúspěšném skialpinistickém výstupu na bajkalskou Sněžku, a ještě trochu vyšší, bylo asi minus 20. Když jsem cítila, že potřebuji doplnit cukry, sáhla jsem po čokoládové tyčince. Málem jsem si vylámala zuby! Taková je sibiřská zima. Ani vám nedopřeje sladkého potěšení…
  • Bajkal je v zimě opravdu krásný. Ačkoliv všichni místní říkají – tss, na co tady budete koukat na zmrzlý Bajkal? Přijedťe v létě, to je tu teplo, všechno je zelené. Načež jim na to odpovídám, že já jsem přijela za zmrzlým jezerem, na kterém zamrzlé ledové kry vytvářejí přenádherné valy, všelijak se štosují na sebe a vytváří tak nezapomenutelný zážitek…životní zážitek. A tohle bych v létě určitě neviděla….přesto nepopírám, že na Olchonu mi pohled na tu širou vodu taky přišel úchvatný.  
  • Na rozmrzlý Bajkal se asi do konce pobytu už nepodívám….na začátku ledna Bajkal CELÝ zamrzl (!!), začne rozmrzat v květnu. Tloušťka ledu cca 30 – 50 cm (možná i víc).. To je, co?
  • Již jsem tu pátý měsíc a před týdnem jsem poprvé vyzkoušela poslední prostředek hromadné dopravy. Tramvaj. Pááni, to byla jízda. Tramvaje tu nemají přednost, takže když si myslíte, že ušetříte čas ve věčných zácpách, krutě se mýlíte…ohromná „probka“. Auta se tlačí na chudičkou tramvaj zaseklou na kolejích. Není úniku. Auto vlevo, vpravo, vpředu na kolejích, vzadu na kolejích. Stojíme na křižovatce. Dvě zelené už naskočily. Auta, autobusy se pohybují. Tramvaj stále stojí. Ale co… aspoň si můžeme důkladně pročíst lístek, který jsme při vstupu dostali od jedné moc „ milé paní“, která prochází celým vozem a vydává lístky…Tomu se říká civilizovaná doprava:-)
  • Konečně jsem zjistila, jak se jmenuje to cosi, co prodávají po haldách na čínském tržišti. Abyste mi rozuměli – na čínském tržišti se v září a říjnu prodávalo ovoce a zelenina. Ke konci října a začátkem listopadu omezili prodej na trošku namrzlé hnědé banány, zmrzlé mandarinky, zmrzlá rajčata  a „to cosi“. Od konce listopadu, kdy nastoupily mrazy, tam prodávají už jen „to cosi“. Je to zmrzlé, vypadá to jako rajče. Do nedávna jsem žila v domnění, že tam skutečně prodávají zmrzlá rajčata! A lidi to jak šílení kupovali…tak třeba z toho je dobrej aspoň domácí kečup. Ale nejsou to rajčata! Je to ovoce, které se jmenuje „churma“ (хурма). V životě jsem o tomto ovoci neslyšela…Je to oranžová až červená dužnatá plodina, která se prodává nejlépe zamražená! Takže ideální do této oblasti:-D je v ní hodně jodu a vitamínu C, takže jistější zdroj než jakékoliv jablko uměle vypěstovaném v KHP(ruská zkratka) , o kterém jsem dlouho nevěděla, kde je skutečně „vyrobené“… taková jablka bez chuti a zápachu jste snad nikdy nejedli. A víte kde je tedy vyrobené? V  Китайской нацинальной республике… čili v Čínské lidové republice, čili v Číne. Je hodně těžké tu najít něco nečínského…z Číny je tu teď prostě všechno! I majonéza!! (která je údajně ještě lepší než ruská majonéza!)
  • Většina Rusů trpí avitaminozou..není divu. Je zima. Ovoce je pěstované…kde?…ano, správně v Číně. Kvalita a výživová hodnota nulová. Jen to ovoce pěkně vypadá, ale chuť nemá žádnou. Zelenina tu také není excelentní (mrkev zvdne hned druhý den po nákupu, brambory taktéž), snad jen kysané zelí a kyselé okurky a vlastně vše nakládané se zdá jako jediné východisko z této mizerie. Na kysané zelí najíždím už delší dobu, ale poté, co už asi týden bojuji s blbým nachlazením, jsem si řekla dost. Musím na něj najet naplno! Prý je to dobrý zdroj vitamínů…ale nevím, pokud je to zelí vypěstované v Číně, jestli tomu můžu tady věřit….nicméně se ale nevzdávám a i nadále konzumuju saláty ve „stolovoj“.  
  • Domácí jídlo teď zbožňuji více než obvykle.  Je tu hrozně pěkný zvyk, že když jste pozváni na návštěvu, můžete si být jisti, že bude bohatě postřený stůl. Pak se musíte odvděčit pěkným dárkem jako čokoládou, bonbonierou či květinou (kterou raději v takovém mrazu nedoporučuji kupovat). Asi se budu opakovat, ale Rusové jsou velice pohostinní lidéJ Zajímají se o nás, cizince, s velikým zaujetím. A my se zajímáme o Rusy také s velkým zaujetím…Vytváříme pak neobyčejné konverzace, po kterých si říkám, že tohle je to, co by vám zahraniční stáž měla dát.  Proniknout do kultury místního národa a skutečně prožít místní život. …A skvěle vaří! Mají tu ještě jeden pěkný zvyk: pokud všechno není snědeno, pak je paní hostitelka nespokojená… ale když přijde na návštěvu Zuzanka, paní hostitelka je vždycky spokojenáJ Návštěvy u přátel doma jsou tu něco, co vám krásně nahradí pocit domova, bezpečí a pohodlí. Na pár hodin (i dní) se přeneste do opravdového každodenního života a na chvilku se můžete  posadit do křesla, podívat se do velkého zrcadla, užít veškeré domácí spotřebiče dle libosti a bez prostorového omezení , a pomyslet na svou rodinu, přátele a kamarády v daleké domovině… A když pak na závěr návštěvy dostanete na kolej výslužku v podobě domácích nakládaných okurek a poslední z nejposlednějších kusů skvělých „golubcov“ – to si pak opravdu připadáte jako doma, když se stěhujete na kolej.

A pořád tu něco objevuji. Každý den se vám tu nějaká nejasnost, nesrovnalost projasní. A když už jste i jisti, že třeba se v místním životě umíte vyznat, pak objevíte něco nového.  Tak až zas něco objevím, určitě vám o tom povím.     

Reklamy

One thought on “Malé objevy ve velké zemi

  1. Podle me churma bude nejaky druh kaki, to se prodava i v Čechách. Vypadá to jako žluté rajče,ale je to sladké,a když už je to starší kus tak je to oranžové a vevnitr se delaji takové černé tečky :)) Ale težko říct, jestli se to u vás v tý kose stačí zkazit 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s