Jak jsem přežila sibiřskou zimu

Pryč jsou časy, kdy jsem se venku nemohla ani nadechnout, kdy jsem chodila zahalená v šátku jako terorista a kdy jsem venku nevydržela déle než několik minut. Pryč jsou časy, kdy mi čaj v lahvi vychladl během několika minut a čokoláda mi zmrzla natolik, že jsem ji musela převalovat v puse jako roxový bonbon…Pryč jsou sibiřské třicetistupňové mrazy. Pryč jsou sibiřské třicetistupňové mrazy. A musím vám říct, že je to celkem fajn.

Už od půlky ledna jsem cítila ve vzduchu, že se s místní přírodou něco děje. Cítila jsem jakoby jaro. Mnozí mi říkali, že „to je ale pěkná blbost“. Nebyla, jen všemu museli dát trochu času, že. Od minulého týdne je mi jasné, že jaro opravdu přichází. Vskutku plnými doušky si užívám, že je venku JEN minus 10. Někdy dokonce jen teploty těsně pod nulou – minus 5 či dokonce minus 3. Do toho svítí slunce o sto šest. První „ptáci-zmrzlíci“ se probouzejí a zpívají od rána do noci. (mimochodem…ti ptáci poprvé zazpívali, když bylo ještě minus 20. Obdivovala jsem je!) A co mi jasně ukázalo, že místní (nevím jestli obyvatelé, ale obchodníci rozhodně) jsou připraveni na jaro, byly první nabídky jarní kolekce obuvi! Podotýkám, že tu je ještě je sníh, ledovka, no ještě je přeci jen zima..ale oni tu prodávají balerínky a slaboučký botky, který začínáme nosit skutečně na jaře, jaké známe my, ne-li na začátku léta. Mají tu zkrátka jiná měřítkaJ

Už nenosím třívrstvé vlněné rukavice (v minus třech odhazuji rukavice – slabé, podzimní úplně – v kombinaci se sluncem je opravdu teplo!!), kabát občas rozepnu více než na dva milimetry. Pod kalhoty už nenosím termospodky, bez kterých bych tu v zimě zhynula.

Nepochybně ještě mrazy přijdou, ale minus 30 už nebude. Po ránu ještě dlouho bude kolem dvacítky, ale přes den už rtuť bude stoupat výš a výš. A dvacítky, ty my přežijeme! Zimní kabátek tedy ještě rozhodně pakovat nebudu, jen budu nosit o vrstvu méně.

Teď údajně přichází nejhezčí zimní období jet na Bajkal…tak se někam tedy podívám.:-) Přichází období, kdy na silnicích začne být skutečná pěkná sra.ka. Přes den bude postupně tát led, který se tu na chodnících a silnicích drží od listopadu a v noci pěkně zmrzne – takže se tu ještě trochu pokloužeme. Při nízkých teplotách nebudou neobvyklé sněhové přeháňky. Takže rozhodně ještě nemáme vyhráno.

Ale i tak vám mohu s radostí oznámit, že ŽIJU, mám všechny prsty a končetiny a že ačkoliv SIBIŘSKÁ zima byla krutě mrazivá, tak byla neuvěřitelně krásná a budu na ní ráda vzpomínat.

(Poznámka pod čarou: povídání o Vladivostoku se stále připravuje…Ale slibuji, že bude brzy!)   

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s