Svátek práce a Pascha

Rusové rádi slaví, vítají, loučí se…prostě mají rádi volné chvíle. Za dobu, co tu jsem, bych se svátků nedopočítalaJ Svátků je tu tolik, že i na baletu nám řekli, že hodiny normálně budou i o svátky.  Že je už nebaví zavírat kvůli svátkům…Poslední volné dny jsme tu měli „květnové svátky“ (майские праздники), 1.- 5. května, resp. jejich první část. Druhá část pokračuje 9. května, kdy tu budou monstrózní oslavy Dne vítězství. O tom až po skončení toho šílenství, které se tu pomalu rozpoutává…přípravy na 9. probíhají na plné obrátky, už jednou bylo uzavřeno hlavní irkutské náměstí kvůli nácviku „vítězné“ přehlídky. Obávám se, že taková uzavírka bude ještě jedna, ne-li dvě. A pak samozřejmě devátého bude uzavřeno snad celé město…no těším se na ten cirkus. To bude žůžo:-)

Vraťme se ale k první etapě svátků. Na fakultě jsme měli volno od středy, obchody zavřely na středu, čtvrtek, v pátek se vrátily opět do akce. Ovšem některé obchody mají zavřeno až do 9.5. Proč ne, když je ta možnost, že? Kvůli třem svátkům devět dní nepracovat…ještě že je těch Rusů tak hodně, že alespoň někteří se zasluhují o aktivní pracovní sílu.

1. květen. Svátek práce. Bohužel lásky čas tu neprobíhá, líbání pod rozkvetlými stromy taky ne, protože tady prostě ještě nic nekvete. Líbání pod ledovými krami bych ale třeba pochopila. Na prvního května jsem ve městě nebyla, takže vám nemůžu očima svědka říci, co se dělo…podle novin vím, že irkutské náměstí Kirova se proměnilo v „rudé náměstí“…

5. květen. Konečně jsme se dočkali pravoslavných Velikonoc. Velikonoce se v pravoslavné „terminologii“ nazývají Pascha anebo také Vzkříšení Kristovo. Na Paschu se všichni zdraví „Christos voskres!“ (Христос воскрес!). Nebo můžete taky slyšet starou formu „Christos voskrese“ (Христос воскресе!). Na tuto frázi se pak odpovídá „Voistinu voskres“ (Воистину воскрес!). Po této ceremonii by se lidé měli ještě třikrát políbit na tváře, ale to jsem nikoho neviděla dělat:-)

Stejně jako na Vánoce jsem se vydala do kostela, abych pocítila velikonoční atmosféru. Opět, jako na Vánoce, jsem zvolila Kostel Božího zjevení na spodním nábřeží. Tam chodím ráda. Musím říct, že s porovnáním s Vánoci jsem se tam cítila o něco lépe. Kostel hrál uvnitř všemi barvami, resp. omezme všechny barvy na žlutou, červenou a bílou. Byl to krásný doplněk s vnější dekorací kostela, která je přesně v těchto třech barvách:) Výzdoba byla vskutku skvostná. V každém rohu květinová výzdoba, ikonostas byl také zahalen do barev žluté a červené. U ikon hořely svíčky. Lidé veselí, usměvaví…možná za to může to, že Kristus byl vzkříšen, možná to ale bylo i tím, že prostě už je tady jaro a venku není minus 30 (jako na Vánoce). Byla to milá návštěva bohoslužby, na kterou jsme sice přišly pozdě, ale to ani moc nevadilo. Opět jsem si užívala otevřená Svatá vrata (tj. hlavní vchod v ikonostas) v ikonostasu…jo přiznávám, ikonostas je asi taková moje malá úchylka…. Co se týče těch vrat, v době Svatého týdne (týdne po Pasche) jsou vrata ikonostasu otevřená. Zavírají se poslední bohoslužbou týdne. A pak čekají na znovuotevření v další významný pravoslavný svátek (a tedy na jeden z dvanácti nejvýznamnějších pravoslavných svátků, v ruštině pro ně existuje souhrnný název: двунадесятые праздники). Další takový „velký den“ bude 13.6. Nanebevstoupení Páně.

Obrázek

Po bohoslužbě jsme si mohli zazvonit na místní zvony. Poprvé po dlouhém půstu. Před Paschou, tedy vzkříšením Krista, je tzv. Strastnoje vremja (doba utrpení Krista), kdy po celém Rusku utichají zvony. Poté však přichází Pascha a Světlý týden (nebo také Svatý týden), kdy se opět zvony rozezní a v těchto dnech si tedy může kdokoliv přijít zazvonit na kostelní zvony. A tak to bychom nebyly my, abychom si taky nezazvonily:-) A tak jsme si samozřejmě zazvonily!!

Obrázek

Takže tedy „Christos voskres!“ A pojďme se připravovat na Den vítězství! Bude to velký!

Pozn. Abyste si nemysleli, že jsme tady oslavovali jen ruské velikonoce. Kdepak. I katolické Velikonoce tu proběhly, naše soukromé česko-polské. Na Velikonoční neděli jsme společnými silami připravili snídani. A sešli jsme se všichni blízcí, zabloudilí do Irkutsku, u jednoho stolu. 10 lidí (8 Poláků, 1 Češka, 1 Rus, který kdysi studoval v Polsku) spolu příjemně strávilo den. Nadlábli jsme se, po poledni jsme aj víno a českou třešňovici okoštovali a tak jsme přes snídani pokračovali na oběd a večeři…a domů jsem se vrátili v 9 večer. Pěkná nedělní celodenní snídaně! Mimochodem, taková tradice společné nedělní snídaně se mi moc líbila! Měla bych to se svými přátely praktikovat také:-) Co na to, drazí? A co na to Jan Tleskač?

Obrázek
nase vytvory
Obrázek
vse pripraveno na 9.5.

 

Reklamy

2 thoughts on “Svátek práce a Pascha

  1. Naprosto výborný blog. Profesionálně se zabývám překlady z ruštiny a do ruštiny a problematika místní kultury mě hodně zajímá. Často tuto zemi navštěvuji, ale sibiři jsem se zatím úspěšně vyhýbal.

    Vypadá to, že tvůj čtivý způsob psaní mě nalákal vydat se tuto odlehlou část světa navštívit! 🙂

    1. Diky za pochvalu. Jsem rada, ze se muj blog libi:-). Myslim, ze opravdu tedy pro tebe nastal cas podivat se za Ural do sibirskych plani:-) Nebudes litovat, jako ja, kdyz jsem si pred rokem zvolila Irkutsk jako misto sveho studijniho pobtu.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s